Profesionální koučink • Miluše Těthalová

Pomoc potřebným je téma, které úzce souvisí s tématem koučink. Díky své
profesní dráze připravuji spolupráci se Sociálně-psychiatrickým centrem
Fénix Kyjov. Tady je jedno téma, které možná osloví i Vás. O dalších si
spolu případně můžeme říci více osobně…

Příběh Kateřiny…

Nikdy neměla štěstí na to zažít opravdový partnerský vztah. Nikdy jí nebyla projevena patřičná důvěra a nabídnuta plnohodnotná práce. A brzy nebude mít kde bydlet…příběh Kateřiny je velmi podobný dalším, které se opakují v ambulancích psychologů a psychiatrů kdekoli v České republice. Právě u nich totiž, v lepším případě, končí lidé s podobným životním příběhem, osoby s diagnózou duševní porucha. Laikové o ní mají zkreslené představy a pacienti se jí nechlubí. 

Zemřít hladoví a opuštění nemusí

Kateřina je dívka s mentálním hendikepem, díky kterému sežene jen občasný přivýdělek nebo brigádu. Přišla o své bydliště, když matka zemřela na demenci. Od bratra dostala výpověď z domu s tím, že se nezajímá o její náhradní bydlení. Pomoc sociálního úřadu jen velmi těžko sama dokáže využít. Díky poruchám paměti si bez pomoci není schopna vyřídit vůbec nic. Podle vedoucího oddělení sociální péče Městského úřadu v Kyjově Jaroslava Řihánka má taková osoba možnost využít nepojistných sociálních dávek, které vyplácí Úřad práce ČR, v případě Kyjova kontaktní pracoviště na Jungmannově ulici. Pokud je osoba schopna komunikovat, má možnost si zažádat o příspěvek na živobytí (popřípadě další dávky) prostřednictvím zákona o pomoc v hmotné nouzi č.111/2006 Sb.. V případě, kdy osoba není schopná samostatně vyřizovat záležitosti na úřadě, doporučuje Řihánek osobně navštívit jejich oddělení sociální péče na městském úřadě, kde se takové osoby ujme sociální pracovník. Pomůže v jednání na úřadech, popřípadě vyhodnotí a doporučí nejvhodnější pomoc v tíživé životní situaci. V případě podání žádosti o příspěvek na živobytí (popřípadě další dávky), vyhodnotí úřad práce sociální situaci žadatele o dávky a rozhodne o přiznání – nepřiznání dávek hmotné nouze.

„Úřad práce pro výplatu nepojistných sociálních dávek zjišťuje faktické bydliště, kde se osoba nachází, prověřuje v jakých poměrech, v jakém okruhu osob se nachází. To vše přispívá k vyhodnocení sociální situace žadatele, doplňuje Řihánek s tím, že Kateřina má možnost vstoupit do nájemní formy bydlení. V případě, že z jakéhokoli důvodu není možná, lze využívat ubytovny v regionu Kyjovska, na které úřad práce přispívá prostřednictvím dávky hmotné nouze – doplatek na bydlení.

“V současné době není důvod, aby jakákoli osoba byla bez přístřeší a neměla minimální možnost alespoň využití ubytoven. Minimální podmínkou je však spolupráce s úřadem práce při výplatě těchto dávek a dodržování základních pravidel občanského soužití na těchto ubytovnách,“ podotkl vedoucí sociální péče.

To jsou oni, lidé jako Kateřina

Na ulici je člověk dobře pozná. Čas tráví obvykle  ve společnosti zvláštních lidí. I přesto, že si nesou více špatného, jak dobrého, bývají to milovníci zvířat. Zvířata jsou mnohdy jejich jediné vztahově blízké bytosti. Právě kvůli nim nejsou ochotni nastoupit do psychiatrické léčebny, přičemž bez hospitalizace nelze žádat o patřičnou finanční podporu. Za co budou žít? Už jen bydlení, které nabízí město v rámci ubytoven, vyvolává u klientů tohoto typu obavy. Kateřina kupříkladu není alkoholik, není problémová, což je obvykle případ osob žijících právě na ubytovnách. Pobytu tam se brání a živoří.

„Lidé s takovou diagnózou mají strach, často se proto vyhýbají takovému ubytování. V lepším případě jim někdo z okolí pomůže, často ale zůstávají sami. Těžce duševně nemocní lidé leckdy zemřou opuštění a hladoví,“ uvedla příklady z praxe klinická psycholožka Jana Kulheimová.

Chybí chráněné bydlení

Podle psycholožky Jana Kulheimové je to právě chráněné bydlení, které chybí pro tuto cílovou skupinu. V regionu Kyjovska to výhledově nebude lepší, i když problematiku diskutovaly v minulosti koordinační skupiny komunitního plánování na Kyjovsku. V blízké době hrozí spíše opačný případ – jejich redukce. Doposud totiž řada sociálních služeb, které vznikly z poptávky regionu, byly hrazeny z evropských fondů. Financování se ale blíží k závěru a jsou to samy obce, které se budou muset rozhodnout, jakou službu podpořit.

Další problém je, jak lidi s těžkým duševním onemocněním zaměstnat. Nezvládnou — běžný pracovní režim. Řešením je podle Kulheimové chráněná dílna.  Podle statistik by v ní údajně mohlo najít uplatnění až několik desítek lidí jen v rámci Kyjova, natožpak z rámci regionu.

„Duševně nemocní jsou nejvíc ohrožená skupina právě proto, že je spousta lidí považuje za zdravé a očekává od nich, že budou schopni si své záležitosti vyřešit sami. Většinou ale nemají kapacity mentální a přitom nemusí být mentálně retardovaní. Často se stane, že člověk zůstává izolovaný bez pomoci. Jsou naivní, není výjimkou že se stanou obětí různých  podrazů, kdy je třeba i rodina připraví o majetek právě proto, že zneužijí jejich důvěřivosti. A tady existuje spousta hraničních stavů. Nejsou natolik závažné, aby člověk musel být hospitalizován. Přitom je člověk ale vyřazen z běžného fungování v životě,“ popisuje psycholožka okolnosti, které se u klientů opakují a jsou velmi podobné i v případě Kateřiny.

Fénix a pomocná křídla

Pětatřicetiletá Martina se sociální problematice profesně věnuje přes deset let a rozhodla se podpořit Kateřinu tím, že každý měsíc ze svého platu pošle 450 korun na účet Fénixu. Zajistí Kateřině tři návštěvy denního stacionáře, v rámci kterého je možné klientku motivovat a pomoci s řešením její nelehké životní situace. V těchto momentech klientům na Kyjovsku pomáhá právě Fénix. Vznik sociálně-psychiatrického centra na Slovácku vzešel z potřeb v rámci komunitního plánování, jehož garantem je zkušený lékař a kyjovský zastupitel Petr Hudeček.

„Vystoupení některých zastupitelů na březnovém zastupitelstvu v Kyjově o údajných velkých dluzích a vyslovení nepodpory Fénixu, potažmo sociálně-psychiatrických služeb, vnímám jako důsledek toho, že nejsou v sociálně zdravotní komisi. Pak vyjadřují podiv a mají špatné informace. Není vůbec pravda, že by Fénix dlužil takové obrovské částky. Je  naopak pravda, že Fénix pracoval v době, kdy nebyl nikým podporována a dotován, za což musíme být vděční,“ vysvětlil Hudeček situaci, kolem údajných dluhů centra s tím, že Fénix pracoval dobrovolně a poskytoval péči v důležité oblasti.

“Sociálně zdravotní komise, když vyhodnotila všechny okolnosti pro a proti, se usnesla, že je vhodné jim dluh za část nájmu, kdy poskytovali sociálně veřejně prospěšnou pomoc, prominout. Samozřejmě je představa, aby Fénix konal činnost ziskovou. Tam nájem chceme, a také jsme se dohodli, že jej splatí do poloviny srpna,“ míní Hudeček. Přitom zdůraznil, že se město snaží  podporovat všechny sociální služby. Fénix se letos prosadil z hlediska svého projektu i u Jihomoravského kraje a Ministerstva sociálních věcí. Obdrží dotační částky a bude tak údajně schopen nejen platit své závazky vyplývající z jeho činnosti v tomto roce, ale také nadále služby rozšiřovat podle potřeby klientů.

„Nemůžeme po nich chtít, aby platili dodatečně za závazky, které vykonali ve prospěch občanů Kyjovska v době, kdy žádné finance z dotací nedostali,“ dodal na obhajobu Fénixu Hudeček s tím, že všechny nešťastné pomluvy jsou účelové.

„Oni navíc od nás dostali budovu, která je samozřejmě k tomuto účelu vhodná (budova bývalé zemědělské školy naproti letního kina, pozn. red), nicméně krajně neekonomická – je stará a potřebuje řadu oprav. Proto jsem navrhoval, že nejlépe uděláme, když pomůžeme náš majetek uvést do stavu, aby neprodělávali na energiích,“ vysvětlil Hudeček, proč se Fénix dostal do údajných dluhů. Město přitom zvažuje v roce 2014 přikročit k nižšímu nájmu, který odráží sociální účelnost využívání budovy, alespoň takto celou situaci podle Hudečka vnímá  komise pro zdravotnictví i rada města.

Životní příběhy s otevřeným koncem

Náplň denního stacionáře Fénixu je specifická pro každou skupinu lidí. Pracují tady především s pamětí, podpůrnou skupinovou terapií a socioterapií,  nebo s jemnou motorikou klientů, jindy je vhodná canisterapie.

Dvacetišestiletému chlapci z Kyjovska změnila život autonehoda. Bojoval o svůj život. Po dlouhodobém pobytu v nemocnici a roce v rehabilitačním ústavu dostal šanci na lepší život díky podpoře rodiny a odbornému přístupu pracovníků Denního stacionáře pro duševně nemocné – Fénix, o.p.s. Byla to možnost, jak pomoci uzdravovat těžce poškozený mozek.

„Syn chodil pravidelně a po psychické stránce se nám zdá, že se velmi zlepšil, měl těžce poškozený mozek, zapomínal, zmínil se pan Jiří, otec jednoho z klientů. Denní stacionář je přitom plný dalších životních příběhů. Lidé tady bojují s nejrůznějšími hendikepy. Někdy už jen díky svým rodinných příslušníkům, kteří je přivedli, jindy ještě sami, protože přišli včas.

„Skupina mně dala hodně. Lidé psychicky nemocní mají nemoc, co není vidět. Člověk tady přijde na jiné myšlenky, dovede se odreagovat od všedního života. Chtěla bych, aby se i druzí lidé, kteří mají nějaké psychické problémy, nebáli a došli mezi nás, opravdu to stojí za to,“ chválila si přístup Fénixu klientka.

„Je tady dobrá atmosféra a přijetí, taky se hodně pracuje na tom, aby se jejich zdravotní stav zlepšil. Tady je velice důležité, že se sejde skupina lidí, kteří si vzájemně pomáhají, každý jeden člověk je pro nás důležitý, protože tu skupinu obohatí,“ dala nahlédnout na setkávání terapeutka Radka Galanová s tím, že pravidelnou péči některé ze služeb Fénixu využívá až 50 klientů, včetně jejich rodin a týdně se na zařízení obrací až deset nových občanů o pomoc. Denním stacionářem navíc prošla i necelá desítka dobrovolníků z řad veřejnosti – pracují bez nároku na jakoukoli odměnu. Obvykle se jedná o studenty středních škol se zaměřením na zdravotnictví a sociální služby. Fénix své služby ale otvírá i školám. Již druhým rokem funguje spolupráce s Středním odborným učilištěm Havlíčkova. Pomáhá jí v přístupu ke studentům a připravuje odborný seminář pro pedagogy. Zahájil také spolupráci s občanských sdružením Roska Kyjov – díky společné adrese k sobě mají blíž a naplňují záměr komunitního plánování propojovat smysluplně sociální  služby. V červnu Fénix chystá další DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ, aby se lidé z veřejnosti mohli přesvědčit, že je tady skutečně pro každého.

(pozn. red. jména a některé souvislosti byly v zájmu ochrany soukromí osob pozměněny)

autor Veronika Hollerová, duben 2014