A co je vlastně to koučování?
Přesně tuto otázku dostanu snad pokaždé, když narazím na téma mých pracovních aktivit. „ A co je koučink, koučování?“ Rozumím tomu a chápu, a tak vysvětluji stále dokola. Dobře si uvědomuju, že v českém prostředí může znít termín odvozený z anglického slovesa coach, coaching (podporovat, vést) poněkud abstraktně. A úkolem nás, koučů, je mimo péče o klienty také zvyšovat povědomí o této službě, která může zkvalitnit život téměř každému z vás.
Brusle nechte doma. Tohle je jiný koučink
Z vlastní zkušenosti znám domněnky, které automaticky vytanou na mysli, natrefí-li nezasvěcený člověk na termín „kouč“. A právě ty nejčastější bych ráda vyvrátila. Tak tedy: kouč není sportovní trenér, i když naše „sezení“ se může dle vašeho přání klidně odehrávat při procházce v přírodě, na tréninku či sportovním utkání. Oblastí zájmu kouče není poskytování psychoterapie, té se věnují jiní odborníci. I když koučování může mít velmi podobný efekt jako psychoterapie, ale člověk si při něm řešení najde sám v sobě. Středobodem zájmu kouče jste pouze a jen vy jakožto klient, člověk… Váš život, práce, vztahy, trápení i úspěchy. Vše, co vás v životě ovlivňuje, co byste rádi změnili, nebo naopak upevnili to dobré. Spolupráce s koučem nepředstavuje ani usilovný dril jako práce s mentální trenérem (právě ti mají své místo ve sportu). Podstata koučinku nespočívá v ustavičném mentorování. Koučink by měl být postupný, plynulý proces, díky kterému bude váš život kvalitnější.
Kouč vás bude vést. A vézt
Nyní, když jsme pojem dokonale vymezili, nabízí se další otázky. V čem vlastně spočívá práce kouče? A kdo je vlastně kouč sám? Co vám může nabídnout, jak pracuje, s čím vám dokáže pomoci? Odpovědi se pokusíme nalézt díky jednoduchému příkladu.
Slovo coach totiž původně pochází z maďarštiny a znamená kočár. A tady se už i nezasvěcení můžou opravdu jasně zorientovat. Kočár totiž symbolizuje pomocný prostředek, kterým se vydáváme na cestu, a díky tomuto dopravnímu prostředku dosahujeme cíle.
Cestu určujete vy
Představme si tedy kočár, pevný a spolehlivý, kterým míří klient ke svému cíli. Kouč sedí vedle něj, drží sice opratě, ale směr, rychlost a tempo celé cesty a procesu určuje jen a jen klient, náš pomyslný cestující v kočáru.
Později, až si bude klient více jistý svými schopnostmi, může přebrat otěže sám. Kouč se pak stane pozorovatelem a podporovatelem, který pomáhá udržet směr, vybalancovat překážky, které se na cestě objeví, a pomůže klientovi neuhnout z cesty, kterou si společně vytyčili.
Na začátku cesty je důvěra v kouče, že vám pomůže najít správnou cestu, určit nejlepší dopravní prostředek, tempo a směr. Nemějte strach, drobná zakolísání ničemu nevadí. I při nich totiž bude kouč sedět vedle vás jako vaše jistota, opora a pevná víra, že svého cíle dosáhnete. A záleží jen na vás, kudy, kam a jak dlouho vaše společná cesta povede. Dobrý kouč bude vždy a za všech okolností vaše rozhodnutí respektovat.
Žádný komentář